Wearables jsou v IT světě stále skloňovanější slovo a Češi možná trochu překvapivě tento trend silně vnímají. Nositelné technologie přijímají s nadšením a některé startupy také zajímavé nositelné řešení vymýšlejí. Pojďte se s námi podívat do světa, který spojuje technologii a módu. Tak, jak ho prezentovala akce FashionTech.
Nositelné technologie samozřejmě nejsou nic nového, rozhodně jsou ale stále zajímavější. A v tuzemsku mají extrémně velkou naději na úspěch. Češi jsou totiž jedni z nejotevřenějších, spadají prý v přijímání takových novinek do stejné kategorie, jako lidé ve Spojených státech, Británii neb Německu. Tak je alespoň prezentoval Tomáš Pflanzer, který vede v TNS Aisa oddělení digitálního výzkumu a pomáhá značkám v digitálním světě.
Neviditelný, nebo vysoce módní. Nic mezi tím
To ale neznamená, že aktuálně nepotkáte Čecha bez chytrého náramku, který mu měří tep nebo počet kroků, které dnes nachodil. Podmínek na jejich přijetí je stále řada. V první řadě je samozřejmě třeba užitečnost a technologie samotná musí být neviditelná. Nebo, jak dodávají zkušenosti z týmu, který chce uspět s chytrým šperkem Saphirio, zcela neviditelné.
Ať už se k technologickým geekům příznivci přiznají nebo ne, technologie ještě musejí vyřešit současný největší problém – výdrž a nabíjení „Zhruba 50 procent wearables po roce leží v šuplíku,“ upozorňuje totiž Tomáš Pflanzer. Podle něj nadšení brzy odeznívá, a když musíte zařízení každý den nabíjet, nejspíš ho dřív nebo později zapomenete a už se k němu nevrátíte.
Češi jdou celkově nositelným technologiím prý naproti, pokulhává jen jejich cenová představa. Třeba o pořízení Google Glass by tu podle Pflanzera uvažovalo 49 procent lidí – ale bez toho, aby řešili cenu. Podle výzkumu by totiž za ně byli ochotni zaplatit asi 6 100 korun. Vzhledem k tomu, že jejich cena pro vývojáře teď přesahuje 20 tisíc korun, tak ani za polovinu by vlastně byly v Čechách neprodejné.
O něco lépe na tom jsou chytré hodinky. O nich by uvažovalo 51 procent lidí, kteří by za ně byli ochotni dát necelých 6000 korun – a to už je cena docela reálná.
Design!
Každopádně ale Wearables musejí nejdřív zapadnout do životního stylu těch, kteří by si je koupili. A právě proto se ve spojení s nimi neustále řeší design. „Většina wearables vypadá jako švýcarský nůž. Spoustu funkcí, design nic moc,“ říká Pflanzer.
A přesně to je chyba. Když nepočítáme medicínu, v současnosti hlavní odbytiště nositelných technologií, lidé využití ve skutečnosti až tolik neřeší. „Co se týče lifesylu, hraje významnou roli to, jak ten produkt vypadá – nejde tolik o funkci samotnou,“ dodává ze svých zkušeností Petr Kosnar, který se sám podílí na vývoji chytrých textilií. Podle něj mají proto wearables poměrně krátkou životnost.
V tuzemsku zůstává propojení obou oborů problematické. Není sice nouze o technologické startupy s dobrými nápady, horší je to ale s jejich propojením s designem. Právě designéři týmům zoufale chybí, zaznívalo na konferenci od odborníků.
Plenky, masáže, 3D příběhy: takhle vypadají wearables v reálu
A tady je přitom možné opravdu se vyřádit. Ať už tematicky – třeba nositelné technologie pro ty nejmenší, které vás upozorní, že je třeba vyměnit plenku…
Nebo trochu vážněji: právě v už zmíněné medicínské oblasti. Na akci sklidil úspěch textilní “náhrdelník” Oris, který sbírá matčinu vůni pro nedonošené dítě, aby ho uklidnil. Ten přišla prezentovat Dominika Potužáková, která ale upozorňuje, že jde zatím stále jen o koncept.
Další inspiraci přinesla na akci FashionTech Kristi Kuusk, která připravuje v nizozemském Eindhovenu projekt TexTales. Ten přes aplikaci momentálně přístupnou jen pro Android vytváří ze speciálních látek 3D příběhy.
Holandsko se vůbec na svých univerzitách programům nositelných technologií věnuje, podílí se tam na nich i Petr Kosnar, do jehož portfolia spadá třeba projekt vibe-ing. Chytré oblečení, které reaguje vibracemi na doteky a napomáhá tak k uvědomování svalů. Taková technologie vypadá zhruba takto, tady ve verzi prezentované na FashionTech.
Není třeba si myslet, že všechno zajímavé se připravuje v zahraničí. Domácí scéna fashion a technologii spojuje docela zajímavě. Začneme skoro domácím Slovenskem, které má už docela slušně rozjetý projekt Ladybag.
„Téměř 90 procent žen trpí v zimě nesnesitelným chladem,“ hlásala Lenka Dzurendová, která chytrou kabelku představovala. A navíc dodala, že ženy častěji používají mobilní telefon (protože potřebují vše rozebírat) a proto ho mají i častěji vybitý. Na českém i slovenském trhu je řešení patentované, projekt se chystá i do Německa nebo Velké Británie. „Možná ještě vybudujeme nějaké zlepšováky,“ dodává Dzurendová.
To Saphirio už nad zlepšováky nepřemýšlí, za to hledá designéry, kteří by jejich nositelné technologii dodali to pravé. Na trhu chce totiž uspět se šperky, které jsou propojené s mobilními telefony a dokážou upozornit na příchozí hovor, po poklepání odeslat nastavenou SMS třeba i s GPS souřadnicemi pro případ nouze a vibracemi rozlišovat například i to, kdo volá. Šperk na fotce ukazuje spoluzakladatelka projektu Marcela Šimková.
Online i offline funguje projekt SizeID. Jde o startup, který odstartoval loni v listopadu a za pomoci standardizace velikostních tabulek je schopný každému doporučit správnou velikost při nákupu oblečení. Dokáže už nabídnout ty správné velikostní tabulky zhruba od stovky firem a teď na trh přišla i mobilní aplikace. „Měla by se stát běžnou součástí nákupu oblečení,“ doporučoval potenciálním zákazníkům zakladatel projektu Adam Bičiště.
O něco víc pozadu je pak projekt Styleme.to, slovenský fashion startup, jehož cílem je pomoct uživatelům při výběru vhodné kombinace oblečení. A to podle vlastních preferencí a toho, co už má v šatníku. Dokáže vyhodnotit i to, co mu tam chybí a obsahuje dokonce i gamifikační prvky. Zatím je ve fázi hledání investora.