Baťa - moderní inspirace starých dob

Baťa - moderní inspirace starých dob

Odkaz Tomáše Bati, českého podnikatelského velikána, přežívá až do dnešních dnů. Čtěte, čím může Tomáš Baťa inspirovat i současné podnikatele. Přestože od smrti Tomáše Bati, jednoho z největších velikánů české podnikatelské historie, uplynulo již přes 80 let, jeho odkaz zůstává živý dodnes. Nic samozřejmě není černobílé a i činnost Tomáše Bati má své kritiky, podle kterých provázelo Baťovo podnikání řada negativ a problematických kroků. Co se však Baťovi rozhodně upřít nedá, že dosáhl nevídaného podnikatelského úspěchu především díky své píli, odhodlání a svému přístupu k zákazníkům. Přečtěte si věci, kterými Tomáš Baťa inspiruje i v současnosti.

Během svého života se Tomáš Baťa ocitl několikrát takřka na dně, přesto se nikdy nevzdal a vždy se dokázal zvednout a pokračovat. První rána ho postihla už v mládí, kdy mu v jeho deseti letech zemřela matka. V dalších letech nevycházel příliš dobře ani s otcem, ke kterému do dílny se sice několikrát vrátil, avšak vždy ho následně zanedlouho kvůli neshodám opustil. Za úspěšné se nedají považovat ani první Baťovi pracovní a podnikatelské kroky. Ve firmě Fäber, která vyráběla ševcovské stroje a do které odešel ve 14 letech pracovat, dostal brzy výpověď. Když pak s podporou sestry zkusil rozjet vlastní ševcovskou živnost ve Vídni, musel ji po několika měsících ukončit, jelikož se jí neuživil.

V roce 1894 si Tomáš Baťa se sourozenci nechal vyplatit pozůstalost po matce a společně založili vlastní firmu. Už po roce se ale podnik ocitl na okraji bankrotu, dlužil, kam se podíval, a věřitelé hrozili žalobami. Tehdy se ujal řízení firmy Tomáš Baťa, který se rozhodl nevzdat. Sám pomáhal i nejpodřadnějšími pracemi, dělal ve dne v noci a v létě roku 1896 už firma neměla žádné dluhy. Pokuta, kterou jsem uložil svému tělu a svému životu v podobě práce a odříkání za lehkomyslnost prvního roku naší samostatnosti, byla mi zárukou, že už nikdy se nebude v mém životě něco podobného opakovati, řekl Tomáš Baťa o tomto období v knize Úvahy a projevy, kterou poprvé vydalo v roce 1932 nakladatelství TISK Zlín.

Další silnou devízu Tomáše Bati tvořil jeho kladný vztah k inovacím a novinkám. Nebál se experimentovat a zavádět nové technologické postupy či metody řízení zaměstnanců. Už na počátku fungování firmy zavedl, na tehdejší poměry revoluční, způsob odměňování zaměstnanců. Ti totiž měli pevnou pracovní dobu a dostávali fixní týdenní mzdu, což v té době nebylo obvyklé. Průlom do světa pak Baťa udělal se svými botami z plátna, tzv. Baťovkami. Zatímco boty z drahé kůže si mohli dovolit koupit jen někteří, boty z plátna prakticky všichni.

Po pobytu v USA zavedl Baťa americký systém managementu, odměňoval zaměstnance za reálně vykonanou práci, případně jim snižoval mzdu za špatně odvedenou práci a zavedl několik druhů mezd. Co se týče cen, asi jen málokdo neví, že právě Baťa vymyslel ceny s obligátní devítkou na konci, které opticky vypadají lépe. V oblasti cen podnikl na počátku 20. let minulého století ještě jeden revoluční tah, kdy je kvůli odbytové a finanční krizi po první světové válce a deflaci snížil na polovinu. Razantní zlevnění pak dokázal výborně marketingově prodat a plakát s pěstí rozbíjející slovo “drahota” silně zapůsobil na zákazníky. Po Baťových botách se zvedla obrovská poptávka a kromě obrovského výdělku Baťa prakticky ovládl trh s obuví v Československu.

Dalším revolučním Baťovým počinem se stalo zavedení samosprávných dílen, které měly vlastní výsledovku a odměňování jejich zaměstnanců záviselo na výkonnosti a hospodaření dílny. Zaměstnanci se tak podíleli na zisku společnosti, čímž byli motivováni ke kvalitní práci. Systém fungoval tak, že každá dílna kupovala od předešlé dílny boty v určité fázi výrobního procesu a po zpracování je prodávala další dílně. Každá dílna měla plnou odpovědnost za polotovary, které převzala a které následně prodávala dále. Baťa tímto systémem zvýšil odpovědnost jednotlivých zaměstnanců a sám ušetřil náklady na kontrolu pracovníků a zboží.

 

Jak se píše v Baťových Úvahách a projevech, samostatnost oddělení se projevovala především těmito znaky:

  1. Každé oddělení mělo jednu vedoucí osobnost, odpovědnou z práci, zisk a ztrátu oddělení.
  2. Samostatný hospodářský účet zisků a ztráty s týdenním veřejným vyúčtováním.
  3. Účast zaměstnanců, a to mistrů a řady dělníků na zisku dílny.
  4. Osobní odpovědnost každého v oddělení za svou práci.
  5. Kolektivní úsilí celé dílny na provedení úkolu, na němž závisí zisk oddělení.

Věcí, kterými Tomáš Baťa inspiruje dodnes, se dá najít ještě celá řada, máloco je však stále tak aktuální jako Baťův přístup k zákazníkům. Slogan “náš zákazník – náš pán”, který Baťa propagoval, rozhodně nebyl prázdnou frází, jak lze u některých stávajících podnikatelů vypozorovat. Většinu kroků, postupů a novinek dělal právě s ohledem na zákazníka. Baťa dodržoval jednoduchou tezi, kdy se zákazníkovi snažil nabídnout více, než minimum, o které sám žádá, a to za cenu nižší než požadované minimum.

Onen nadstandard například tvořilo chování prodavačů, kteří se dle příkazu Bati zajímali o připomínky a podněty zákazníků. Získané informace nekončily v koši, nýbrž byly využívány při dalším rozvoji firmy. Baťa též vedl evidenci zákazníků, kterým následně posílal různé propagační materiály. Nešlo ale jen o reklamu, Baťa se zaměřením na zákazníka snažil změnit myšlení lidí a zaměstnanců. Věřil totiž, že jedině službou zákazníkovi se dá vybudovat blahobyt, a tím se řídil celý svůj život.

Autor: 
Daniel Morávek