George Eastman (byl americkým podnikatelem a unikátním vynálezce, který založil společnosti Kodak a Eastman Chemical. Nechal si patentovat tzv. svitkový film, který byl poté i základem pro vynález filmu v roce 1888, když jej použil jako první na světě filmař a vynálezce Louis Le Prince.
Narodil se ve Waterville v New Yorku, jeho otec se jmenoval Eastman George Washington a matka byla Maria Kilbourn Eastman, oba pocházeli z města Marshall. V roce 1854 jeho otec založil Eastman Commercial College (Obchodní akademii) v Rochesteru. Eastmanova rodina se do Rochesteru přestěhovala v roce 1860 a o dva roky později, po smrti svého otce, opustil střední školu, aby pomohl matce ve svých čtrnáctiletých uživit rodinu.
V roce 1874 se začal zajímat o fotografie. Po třech letech experimentování s britskou želatinovou emulzí v roce 1884 patentoval v Británii a v USA fotografické médium, které nahradilo křehké skleněné tabule emulzí potaženou na svitku papíru. Tento vynález papírového filmu umožnil větší rozvoj a rozšíření fotografie.
V roce 1880 se začal věnovat fotografickému podnikání a založil společnost s názvem kodak. První patent obdržel v roce 1888 na lehký přenosný fotoaparát, který byl určen k používání svitkového filmu na sto kulatých negativů. Majitel fotoaparátu mohl poslat fotoaparát s manipulačním poplatkem 10 dolarů do společnosti, ta mu film vyvolala, vytiskla 100 fotografií, které mu spolu s novou roli filmu na dalších 100 expozic zaslal zpět.
Roku 1884 zkonstruoval nejprve stripping film - svinutý papír s citlivou vrstvou, který se však ukázal jako masově nepoužitelný. Na konci roku 1889 jej nahradil Eastman's american film - transparentní film na celuloidovém podkladu. V podstatě se však Eastmanův nápad opíral o vynález Hannibala W. Goodwina, který hledal materiál nahrazující skleněné desky, a vyvinul ohebný transparentní obrazový nosič - svitkový film. Goodwinův patent, podaný v roce 1887, který spočíval v principu vrstvy želatiny bromidu stříbrného na celuloidu, byl zdržen několik let kvůli jeho nejasně sepsané a podané přihlášce patentu.
Následovalo dlouhých 11 let soudních sporů s firmou Eastman Kodak až do 13. září 1898, kdy Goodwinův patent byl prodán fotografické společnosti Ansco, která firmu Eastman Kodak úspěšně žalovala za porušení patentových práv a získala 5 000 000 dolarů. Soudní spor trval od prosince roku 1902 do března 1914.
V roce 1896 prodal 100 skříňových fotoaparátů Kodak. První Kodak stál 25 dolarů. Ve snaze přinést fotografii masám, uvedl fotoaparát s názvem Brownie v roce 1900 za cenu pouhého 1 dolaru. Ten sklidil velký úspěch.
V roce 1889 nabídl Georgi Davisonovi místo ředitele londýnské pobočky firmy Eastman Photographic Materials Company. To byl začátek dlouhodobého svazku Davisona s Eastmanem a firmou Kodak. Roku 1897 opustil místo státního úředníka a stal se náměstkem ředitele Eastman Photographic Materials Company. Jeho prvním úkolem v nové funkci bylo zorganizování velké soutěže a výstavy amatérských fotografií. Výstava měla velký úspěch – během tří týdnů ji v Londýně navštívilo více než 25 tisíc návštěvníků.
V roce 1925 se vzdal svého každodenního řízení ve společnosti Kodak, aby se stal předsedou představenstva. Mohl se poté soustředit na filantropické činnosti, na které již věnoval značné částky. Byl jedním z největších mecenášů své doby, do níž náleží osobnosti jako Andrew Carnegie, John D. Rockefeller a několik dalších, kteří nehledali pro své aktivity publicitu. Soustředil se na budování institucí a řešení příčin, které by mohly pomoci zdraví lidí. Daroval prostředky University of Rochester a jejím součástem Eastman School of Music a School of Dentistry (škola stomatologie), daroval prostředky Tuskegee Institutu a Massachusettskému technologickému institutu.
Ve svých posledních dvou letech zažíval intenzivní bolest, kterou způsobovalo degenerativní onemocnění postihující záda. Eastman podléhal depresi, když viděl svou matku, jak tráví poslední dva roky svého života na vozíčku ze stejného důvodu. Dne 14. března 1932 spáchal sebevraždu jediným výstřelem do srdce. Před ní si poznamenal do deníku poznámku: „Moje práce je hotová. Proč čekat?“. Jeho pohřeb se konal v kostele svatého Pavla episkopální církve v Rochesteru, byl pohřben na půdě společnosti, kterou založil - Kodak Parku v Rochesteru. Nebyl nikdy ženatý, ani neměl žádné potomky.